Ml.S.

03. 05. 2010 | † 28. 05. 2011 | kód autora: hi4

Mlaskající slimák? Mločí sliz? Mluvící salát? Mlč, srabe!

Ona se na to úplně.... ano!

Drazí a chlupatí, pseudočolověk, co si říká má panička (sadomasochistka!) se na tenhle zapadlej kus webu vybodla. Úplně. Zcela. Což ovšem není nic novýho.

Pominula prvotní euforie z toho, že mě má. Troufám si říct, že mě má ráda i nadále, ale asi ji trochu rozladilo, že... no o tom snad jindy.

Za dobu, co tu vesele nebyla, se přeci jen pár věcí stalo. Jako například, že se zúčastnila soutěže u příležitosti Dne země. Šaty z recyklovatelných materiálů. Dělala je sama ještě s-tou-co-vřeští-až-padá-župan-visící-na-dveřích. Ovšem v jejím týmů prý byly další tři dívky, které se tam ovšem dostaly jen její blahosklonností, protože ony nutně potřebovaly nebýt v mučírně na matiku. Ona se tam natřásala jako ichtyosaurus (přesně s jeho objemem) v sukni z petlahví, házela fórky a tvářila se převelice vtipně. Byla druhá. Byla v novinách. Takovéto šklebící se cosi v černomodrých kvazišatech.

Taky jela na kožní. Seděla i s tou-co-vřeští v kukani zvané čekárna dvě hodiny a obě se tvářily jako bohyně zkázy. Předběhlo je deset tisíc maminek s dětmi a dalších deset tisíc lidí, co to měli domluvení předem (přestože to byl den vyhrazen neobjednaným). Dozvěděla se, že má chronickou dědičnou seboreickou dermatitidu.

V neposlední řadě taky události z tohoto víkendu, o kterých přede mnou nadšeně žvatlala celou noc na dnešek a ráno mi řekla-počkej, ještě ti to večer dopovím. Zkrátka se jí přes víkend rozmnožil počet dlouhovlase poočmo povědomých lidí mužského pohlaví v osobním životě. Na dva. Z nuly. Ten jeden ji zná z aikida, do kterého spolu chodili před čtyřmi lety (a poznal ji z fotky v novinách a následně na ni přes pár hospod, kde se potulovali její spolužáci, znovu získal kontakt). To druhý stvoření ona zná poočmu z mučírny. Sice dovčerejška nevěděla, jak se to jmenuje, ale vykládá už o tom tak půl roku. Abych to upřesnil, s hloučkem svých kamarádek o tom nadšeně debatuje o přestávkách využívajíc termínu mladý

Snape, neboť jí ona bytost z nepochopitelných důvodů připomíná mladého Severa Snapea jak zevnějškem, tak chováním. Ale taky si to možná jen namlouvá, neboť je Severem Snapem, Remem Lupinem, Siriem Blackem a Luciem Malfoyem v poslední době víceméně posedlá.

Včerejší večer těsně poté, co jí ml.S. popřál dobrou noc (nemusím připomínat, že ona mu napsala první, stačilo jí se nabourat na jeho spolužáky s tím, že to heslo by prolomil každej hňup. Kdyby člověk rozsypal zrní po klávesnici, zvládne to i slepice. A to ona je) se sesula na zem, po pár minutách se ráčila odplazit do koupelny a nekonečně dlouho se ze všech úhlů prohlížela před zrcadlem (div divů, že neprasklo) a vyptávala se mě, jestli náhodou není podobná Lily Evansové, protože jestli jo, tak bude chvíli s ml.S.em, pak ho nechá, začne si románek s arogantním idiotem (s velmi atraktivními přáteli), počne s ním zázračné dítě a pro něj taky pak zdechne a říkala, že než aby měla za dítě cosi, co spasí svět, tak raději hodí mašli. Díky bohu došla k přesvědčení, že více než Lily Evansové se podobá třeskutému skvorejši s abnormálně vyvinutým obočím a vesele se hodinu čachtala ve vodě jako čachta. Čuchta.

Tolik dnešní zpravodajství. Jen tak mezi náma, vsadím se, že slibovanej novej design vůbec nebude, protože se před ml.S.em nechce ztrapnit. To jsou kecy plky a žvásty, ale když se ukázalo že ml.S. Je linuxáckej geek, programátor a normálně píšící jedinej, najednou se lekla.


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.